Klisna Susan
Klisna Susan - její původ je nejasný, ale patrně se jedná o křížence hucula s dalším jezdeckým koněm středně těžké konstituce a výšky. je to moje okaté zlatíčko, poznala jsem ji v roce 2006 už jako devítiletou klisnu, která měla kromě nadváhy spustu zlozvyků 
Ale to mi vůbec nevadilo, díky zkušenostem z dřívějšího jezdeckého klubu a jezdecké literatuře jsme se dopracovaly k nádherným vyjížďkám v přírodě i lehkému parkuru a westernu - Susan je skrátka koník pro všechno. Samozřejmě už nikdy nebude jezdit profesionální soutěže, ale to nám vůbec nevadí. Mám ji v pronájmu od Vánoc 2008, majitel pan Siggi je velice schopný a jsem ráda, že mi Su svěřil do péče. I když, momentálně, když bydlím v Praze se o ni stará kamarádka Denis
Neznám nic lepšího než když se společně můžeme projet krajinou nebo si lehce zatrénovat na provizorní jízdárně, když se můžeme zúčastnit podzimní hubertovy jízdy. 
Jsem ráda, že mi majitel téhle klisny věří natolik, že i přesto že jsem momentálně v Praze a Su je ustájená u nás na Moravě, přenechal rozhodnutí o tom, kdo s ní bude během mé nepřítomnosti pracovat, na mě. Bez nějakých zbytečných řečí, vždycky věděl, že bych se Su nedokázala vzdát a nikdy bych nedovolila, aby s ní pracovala nezodpovědná osoba,
Su si totiž taky už ne s každým padne do rány, v životě by nikomu neublížila, ale pokud se jí někdo nelíbí, dává to najevo nehezkými škleby a neposlušností ve stylu: nehnu se ani z místa anebo vyzkouším si tě, jestli mě zvládneš ubrzdit. Jo, přesně tyhle dva extrémy zabírají na nováčky odstrašujícím příkladem, ale jnak je to opravdové zlato, vyučovala jsem na ní a lonži i hipoterapii, práci ze země, začátečníky... Su je prostě v mém 
hodně hluboko a i když se mi nepodaří mít zřejmě jejího potomka, protože na hříbátko bohužel nemám finance a až je dejme tomu budu mít, bude si už Su užívat vysněný koňský "důchod", vždycky to bude můj medvídek Pú.